Březen 2011

Extravagance

31. března 2011 v 19:51 | Wee. |  Naše články na téma...
Extravagance. Poslední dobou tohle téma všichni strašně řeší, tak ho jdu řešit taky.
Když se řekne, že je někdo extravagantní, představím si někoho originálního, člověka který vypadá výrazněji než ostatní a nikoho nenapodobuje.

Tumblr_lixn9mwjhx1qi04tao1_500_large

Souhlasím s lidma, co říkají, že v Česku moc takových lidí není. Určitě se i vám někdy líbilo v obchodě něco hodně výrazného, ale řekli jste si ,,Je to hezký, ale ven bych v tom nevyšla.". Ale proč si tohle říkat? Někdo se bojí, že ho za to budou všichni pomlouvat. Jo, chápu, ale co je ostatním do toho? :) Taky si občas řikám ,,co to má ten člověk na sobě?", ale pak si vzpomenu na to, že mně se líbí taky věci, se kterýma může mít někdo..problém:D.
Někomu se líbí styl lidí z lookbooku, někdo sleduje průběžně všechny módní časopisy a další tyhle věci prostě ignoruje a jede si to svoje.
Lidi, který v tomhle směru obdivuji? Určitě Amber McCrackin. Má originální styl a celkově mě svým vzhledem zaujala. Dřív jsem jí měla za vzor, jestli se to tak dá říct. A dál? Všechny scene queens a suicide girls, a z kluků takoví ti, kteří si řekli, že nebudou (jako v dnešní době každý druzí) hopeři a jsou sví. Nebo scene a emo kluci mi připadají dost extravagantní.^^
A já? Oblékám si co se mi líbí a většinou si do toho nenechám moc mluvit od ostatních. Nikdy bych o sobě ale neřekla, že jsem nějak extravagantní. Za prvé bych si připadala jako strašnej narcis (:D) a za druhé si myslím, že mám pořád co dohánět do mojí vysněné podoby:D. ^^

A nezapomeňte, tohle je jenom MŮJ názor :))

Wee.

Článek

28. března 2011 v 19:32 | Lili |  Diary - Lili
Tak po 3 dnech zase píšu. Přes víkend jsem byla u babi. Samozřejmě nemá počítač takže jsem se nemohla ozvat a ani mi to nevadí (stejně mi všichni pořád nadávaj, že sedim pořád jen u počítače, i když to tak neni). Užila jsem si u ní krásný jarní počasí (tím chci říct, že tam byla hrozná zima, jakoby se člověk vrátil zpět na začátek zimy). Mám pár nových věci jako například moje první boty na podpatku. Haha. Jo. Dám vědět až se na ulici zabiju. xD Nebo vlastně... nedám... Přinejhoršim doma u botníku ňák spadnu a nabodnu se na něj (i když vlastně neni špičatej). Mám ještě pár dalších věcí (hmm... třeba ty punčochy co mi dnes Weeina taška rozpárala - no jo sucháč :D). Včera jsem se vrátila a byla jsem tak šíleně unavená (no jo ze soboty na neděli sem spala jenom pár hodin - změna času, všichni si jí tak hrozně užíváme), že jsem skoro okamžitě padla. Dneska jsem též šíleně unavená, že asi za chvíli padnu. Prostě nejsem schopná dát dohromady pořádnej článek o nečem. Zejtra tu taky nebudu. Ve škole máme do čtyř a pak ještě něco mám a taky se musim učit a dělat vyprávění na němčinu. Haha. Mám co dělat, takže blog je teď vedlejší. Tak to bylo jenom abyste věděli, že ještě žiju. :)
PS: Zdá se mi to nebo je tady na blog.cz pořád víc a víc fan blogů? :D
Lillien aneb Lili

RC review: Kronika prokletých zaklínačů 1: Nádherné bytosti

24. března 2011 v 16:04 | Lili |  Knihy
Název: Kronika prokletých zaklínačů 1: Nádherné bytosti (Beautiful Creatures)
Autor: Kami Garciová & Margaret Stohlová
Nakladatelství: Knižní klub
Počet stran: 512
Žánr: Fantasy, Sci-fi
Přečteno za: 3 dny
První díl. Byla jedna kletba. Byla jedna dívka. A úplně na konci byl hrob. (přebal knihy)




Česká anotace:
Ethan žije v městečku Gatlin v Jižní Karolíně celý život, stejně jako celé generace jeho rodiny. A jedno ví bezpečně - tady se nikdy nic nemění, nikdy se nic neděje. Pak se však objeví Lena Duchannesová a najednou není nic takové, jako bylo dřív. Ethan postupně zjišťuje, že výstřední, zvláštní, nešťastná a nesmírně přitažlivá Lena je z rodiny mocných Zaklínačů a o jejích šestnáctých narozeninách na ni má dopadnout kletba - kletba, která ohrožuje její život. Lenu a Ethana však k sobě váže hlubší pouto, než kterýkoli z nich tuší, a Ethan je možná Leninou jedinou nadějí.


Můj názor:
Dějiště knihy je malé - v celku nezajímavé - město na jihu Ameriky - Gaitlin. Je to město, kde se všichni znají a kde se neututlá žádné - ani sebemenší - tajemství. Nebo to tak spíš jen na první pohled má vypadát.
Ethan Wate je obyčejný kluk. Syn dvou spisovatelů. Je přesvědčený o tom, že v Gaitlinu ho už nikdy nemůže potkat nic nového. Všechny zná. Všichni znají jeho. A nad vodou ho drží jen vidina toho, že jednou pozná i nějaké jiné místo, dostane se odtud pryč. V tom se ale - jak se později v příběhu dovídame - dost mílí. Jednoho dne se totiž do Gaitlinu přistěhuje záhádná neteř místního podívína, který už selá léta nevylezl ze svého polorozpadlého domu, a je z toho obrovský poprask. Lena, kterou všichni považují za stejnou podívínku jako jejího strýce Macona, si ale okamžitě získá Ethanovu pozornost a tak začíná koloběh zajímavých událostí. Lena o Ethana ze začátku nemá zájem. Vlastně je to v celku uzavřená a osamělá dívka. Ethanovi je už od začátku jasné, že něco s Lenou Duchanessovou není úplně v pořádku. A když se Leně podaří během jedné z hodin ve škole rozbít okno aniž by se ho dotkla je mu to jasné. Lena začíná přitahovat pořád větší a větší, nežádanou pozornost svých spolužáků a dokonce jejich rodičů, kteří se později rozhodnou Lenu dostat ze školy. Když se Ethan seznámí s Lenou blíž - což není vůbec jednoduché, protože ona je dost odtažitá - začne mu pomalu odhalovat některá svá tajemství. Společně objeví tajemný a velice starý medailon, který v sobě skrývá děsivé scény odehrávájající se někdy v době války Severu proti Jihu. Ethanovi je okamžitě jasné, že všechno bude těžší než se na první pohled zdálo.

Knížka napsaná spojením sil dvou autorek Kami Garciové a Margaret Stohlové. Byl to opravdu originální příběh, který do v sobě měl to kouzlo, měl v sobě zkrátka všechno. (Nic jako momentální upíří šílenství, kdy je polovina knížek prakticky identická). Konečně se zase někdo vrátil ke kouzelníkům a lidem ovládajícím různé druhy magie. Autorky vytvořili magickým bytostem v knížce - Zaklínačům - vlastní řád, což obdivuju, protože to nemohlo být jednoduché. V některých chvílích jsem se vrátila zpátky do doby někdy před sto lety, do doby ve které se odehrávala válka a za chvíli jsem zase byla zpět v Gaitlinu - v tom málém nudném městě. Hned na začátku se seznámíte s tím jak se v Gaitlinu žije. Poznáte jak to chodí ve městě ni na škole. Zjístít jací jsou v městě lidé, a tak se nemusíte bát, že se později budete v knížce nějak ztrácet. Dál se v knížce pomalu dostáváte k ději celého příběhu - ten začíná, když se na scéně objeví Lena - neteř podívína, o které nikdo nic neví. Knížku vám spestří vystižená charakteristika hlavních postav a nezaměnitelná atmosféra Gaitlinu, na kterým se neustále snášejí dešťové kapky.

Knížka byla čtivá a napínává. Přečetla jsem jí na sebe (a ne těch pět set stránek) úplně bleskově. Četla jsem i ve škole, což je u mě normálně absolutně vyloučený. Nemohla jsem se dočkat Leniných narozenin, byla jsem šíleně zvědavá na to jak to s ní celé dopadne. I když mi přišlo, že Lena je taková zvláštní. V jednu chvíli byla úplně v pohodě, pak se zase pomalu propadala do těžkých depresí (i když to chápu). Její nálada se pořád měnila a to mě někdy trochu mátlo. Ethan mi přišel celkem normální, zamiloval se do holky a ta pro něj v tu chvíli byla středem všeho.
Jediné co bych knížce snad vytkla bylo to, že mi některý scény přišly dost zdlouhavý. Třeba obyčejná cesta autem, při který se nic nestalo, rozepsaná na pět stránek. A pak ještě pár úplných detailů v příběhu, kterých si všímá jen rejpal jako já. Ale jinak nemám absolutně co knížce vytknout. Byla absolutně jedinečná a toho si cením. Žádná laciná kopie. Úžasný nápad.

Hodnocení: 4/5


Jen pro zajímavost. Někde jsem slyšela (nebo přesněji četla), že kniha by měla být zfilmovaná. Netuším kdy, ale jsem opravdu zvědavá.

Úryvek z knihy:
,,Krev mého srdce budiž ochráněna. Živote mého života, co je tvé je mé. Tělo měho těla, mých kostí a mysli, duše mé duše, náš duch se spojí. Krvi mého srdce, mé přílivy, mé měsíce. Krvi mého srdce. Má spáso, mé zatracení!"
(str. 287)

Jak jsem se ke knize dostala:
Možná víte, že Nádherné bytosti budou vycházet teprve na začátku dubna. Jak jsem se tedy ke knížce dostala? Je to jednoduché. Napsala jsem si do knížního klubu o Reading copies a oni mi je poslali. Jsem jim za to moc vděčná a jsem ráda, že takovou možnost poskytnou i obyčejným lidem jako jsem já.
Lillien aneb Lili

Rudovlasá slečna nebo taky oranžová hlava

24. března 2011 v 14:19 | Lili |  Drawings


Takže...
Takže sem dávám další výtvor. Něoc o obrázku. Kreslia jsem ho několik hodin a to v sobotu, když sem na počítači měla puštěný nějaký horory. Hrozně se mi líbí, ale naživo. Tady v počítači s pomocí našeho ,,bezva" skeneru vypadá trochu... děsivě. Nesmějte se těm vlasům xD, tak nějak jsem nevěděla jak je zakončit, a tak vybrala tu nejpitomější možnost. :D Zase řikám. Neni to žádný hyper super umělecký dílo, ale líbí se mi to. No posuďte sami.
Takže ještě to. Ta slečna na obrázku pocházející z mojí hlavy má trochu zvláštní účes neúčes a tak trochu je bez těla. To co má na krku (kdyb to někdo třeba náhodou nepoznal - což asi nepozná nebo mu to přímo nedojde) je tetování, které pochazí z dílny velice postiženého člověka - tedy mě. No... Radši už nic. :D

Užívejte si jaro! Doufám, že se zase nevrátí hnusný počasí! :D






Lillien aneb Lili (už mě nebaví dělat tu blbou fialovou)

What's so good about picking up the pieces? Knowing the colors that will lie up in her mind beforeee..

23. března 2011 v 15:11 | Wee. |  Diary - Wee
Proč ten titulek? Protože mi ta písnička celej den hraje v hlavě ↓↓


No nic. Venku je tak hezky, ale já tam nemůžu, kvůli blbýmu projektu kterej stále nemám, jaké překvapení:D. Dnešek byl fakt zábavnej no, v matice děláme rovnice a já, atnitalent na mitiku jsem trochu mimo. Nemám ráda matiku.
Mm, napsala bych článek na nějaký téma, jenom mě nenapadá na jaký. Jasně, blog mi tu pořád ukazuje téma týdne ,,trest smrti", jenže nějak nevim co bych k tomu řekla, snad jen to, že bych ho obnovila a použila ho na vrahy, tyrany a podobný lidi ^^
Grr, fakt se mi ten projekt nechce dělat, má bejt na zemák, čtvrtka A2, na nějaký divný téma.
No do večera snad vymyslim nějakej smysluplnej článek, ale kdybyste se nudili, klidně mi můžete poradit téma:D.

Wee.

moje myšlenky alá... zvláštní události, katastrofy

22. března 2011 v 15:13 | Lili |  Diary - Lili


Jako. Já vim, že s tim začínám už nevim po kolikátý a asi mi trochu hrabe, ale... Nedějou se teď na světě divný věci. No jo, divný věci se dějou pořád. To jo xD, ale mám pocit, že v poslední době to je jště divnější. Třeba u nás v ČR. Pořád je tady víc vražd a sebevražd. Běhaj tady takový psichopati jako ten co zabil Aničku. A jinak ve světe. Tak třeba to co se stalo v Japonsku. Chudáci tam maj teď radioatkivní ryby. Je mi jich líto. Pak třeba to jak se v některejch africkejch státech svrhuje vláda (třeba v Libii). No já nevim. Asi mi hrabe xD. Ale mám pocit, že lidi do sebe v poslední době střílej nějak častějc než dřív. Nebo spíš, že jsou pořád ještě větší parchanti (i když za zemětřeseni snad nemůžeme). Haha. :D Asi bych se měla jít provětrat. Dnešek je pro mě velkej (ne zas tak velkej spíš malej) den a já myslim na takovýhle věci. No. Nemůžu si pomoct.
Myslim, že to jak jsem se včera koukala na Devil mi moc nepomohlo. Od včerejška jsem ještě nejela výtahem a to bydlíme v pátym patře. No. Neberte mě vážně. Prostě už jsem divná. Radři pujdu pryč od počítače.
Najednou mám hroznou náladu kouknout se na nějakej film s duchama. Vzdávám to. Jsem divná. :)
Mimochodem neni to krásný jak se venku oteplilo. Konečně! Taky už jsme si to zasloužili. Byla hnusná zima.

Lillien aneb Lili

Naše rozhodnutí

22. března 2011 v 14:05 | Lili |  Téma týdne


Řekla jsem si, že napíšu článek na téma týdne i když jsem hlasovala pro něco jinýho, protože mi tohle téma moc neříká. Mám pocit, že některý lidi z blogu (vim, že tady jsou normálně i starší a dospělí) pořádně nevědi co si o tom maj myslet. Mně je 14 a tak nějak taky nevim co si i trestu smrti myslim. I když s těžkým srdce xD, musím říct, že na tohle téma jsem tak nějak ještě moc (řiká se to hrozně xD) malá.
Řekla bych, že trest smrti může být v jistých případech dobrý. Například pro opravdu velký ha*zli co pozabíjeli třeba celou svojí rodinu a necítili se provinile a třeba taky pro ty, který nakonec nesnesou vinu a zavražděj se sami.
Ale měli bysme se samy sebe zeptat: Máme na to právo? Má nějakej člověk právo rozhodnout o tom jestli někdo bude mrtvý a někdo živý? Ano. Ten vrah taky nedává svý oběti moc na vybrabou, ale opravdu je nutné ze sebe dělat stejný vraha, stejný monstra. Nevim. A přece jenom je rozdíl, když zabijou někoho, kdo se prostě rozhodnul, že odrovná někoho kvůli penězům nebo z osobní pomsty a je rozdíl, když zabijou nějakou ženskou, kterou týraj její manžel a ona už to prostě nevydžela a v afektu ho zabila. No nevim. Nevim co si o tom mám myslet.
Taky můžu říct, že ten ha*zl co zabil Aničku by měl bejt mrtvej. Myslí si to i moji rodiče a myslí si to i spousta dalších lidí. A já si to taky myslim, ale prostě... No přesně. Haha. Jsem moc malá na to abych na tohle mohla mít názor. Prostě toho o tom vim moc málo.
Lillien aneb Lili

Diskuze: Krásná.cz

21. března 2011 v 19:04 | Lili |  Diskuze
Haha. Tak jsem přišla s bezva nápadem (on tak bezva neni a ani to neni jakože nápad, se kterym bych teď přišla). Udělám menší diskuzi o Krásná.cz (no... diskuze, už vidim jak zase nikdo nic nenapíše). Jsem strašně unavená a jelikož jsem včera ani dneska nic nepřidala...

Můj názor je takový, že Krásná.cz je něco co zase nova rychle vytvořila kvůli reklamě atd. Jako možná je to dobrý nápad nechat blogerky z divčích blogů aby psaly svoje články na web, ale tak nějak nechápu jak někdo může na takovém webu vydat článek, který se skládá například z 10 vět (nebyly to ani věty, spíš body). A taky mi přjde jako pitomost, že na Krásná.cz vyjdou každej tejden minimálně dva články o tom jak se líčit a o tom co si koupit za líčidla. Chápu. Takovej článek může být užitečný, ale když se pořád ohrává to samý dokola neni to nic super. A taky mi přijde, že některé články jsou mírně zbytečné a nic neříkající (myslím tím články některých známých blgerek z blog.cz). Nic proti. Je to jenom můj názor, ale mám pocit, že kdybych tam měla být delší dobu, asi by mně z toho začalo trochu hrabat. :)

Jaký je váš názor?

LittleBigPlanet

19. března 2011 v 17:04 | Lili |  Drawings



Tenhle výtvor vznikl někdy v lednu. Původně jsem ho kreslila do soutěže na deviantartu - LittleBigPlanet 2 Level Creation Contest, ale nakonec jsem ho tak něják zapomněla poslat. I když to bylo možná z jisté části schválně. Jednoduše položila jsem to dřív než jsem to stačila zkusila. Moc dobře jsem věděla, že výtvor nepošlu a moc dobře jsem věděla do kdy přesně to mám poslat, ale... Na devintartu je prostě tolik úžasných výtvarníků, že bylo jasné, že nemám šanci, ale jsem ráda, že jsem něco namalovala. I když ve skutečnosti vypadá úplně jinak než na obrázku, protože skener, kterej tady vedle mě stojí - tedy bedna - je trochu-mírně-víc nevýkonej (postiženej - ale neřikejte mu to, on by se mnou nemluvil). Vybarvovala jsem pastelkama a vážně jsem se snažila a stejně to nevyšlo tak jak jsem chtěla, ale tak je to vždycky. Musim to vybarvování ještě nacvičit. :) Po tom co jsem to dokreslila jsem měla trochu sporné pocity. Nevim. Nejdřív mi to přišlo... takový... moc tmavý (na LittleBigPlanet), ale už se s tim nic dělat nedalo. Neni to super umělecký dílo, ale jde to. :)

Zrovna dneska jsem se zase snažila něco nakreslit a jsem s tim spokojená, ale po tom co to projelo tim skenerem to zase vypadá - no - divně.

Tak a teď asi pudu pokračovat s tim projektem na A2 abych to nějak zvládla. Pak se třeba můžu pobavit u příroďáku. Jupí! A pak... Bych si ještě mohla napsat pár anglickejch vět. (Kdyby vám to nedošlo, ty dva poslední řádky v sobě mají nést nádech ironie - hodně velký nádech!) Asi už mi z tý školy hrábne!








Lillien aneb Lili

už je pátek. zase.:D

18. března 2011 v 22:30 | Wee. |  Diary - Wee

zdroj: Lili
Čuus. Včera mi máma zavolala, ať za ní jedu do centra ke kadeřníkovi, tak jsem jela, no, a mam zas trochu jinak patku. Fakt už ale slibuju, že si jí nechám narůst! Sice to už řikám asi po stoosmdesátý, ale teď už to dodržím:D. Oni k tomuhle kadeřníkovi chodí samí takoví.. snobové, no, ale náhodou jsou nejvíc vtipní:D. Jeden člověk se tam s mámou bavil celou dobu o operaci očních víček, takže tak:D.
V Praze teďka pořád prší, dneska jsem byla celej den doma a dívala se na televizi, takže zábava, no. Zní mi v hlavě jedna písnička, ale nevím, jak se jmenuje. Jsem zase odbočila od tématu, ale přece vám tu nebudu vykládat o tom, jaký je tu počasí.
Poslední dobou jsem pořád bez peněz. Důvod? Koncerty. Chtěla bych mít rodiče, který by mi je platili. I když jako on mi na to táta občas dá, když ale třeba dvakrát..třikrát..čtyřikrát uklidim byt:D. Nejhorší to bude stejně ale až v létě:D.
No nic. O víkendu nebudu mít pravděpodobně čas na dělán mega projektu na čtvrtku A2, takže to bude v tejdnu veselé, ale co, já stejně dělám všechno na poslední chvíli.
Jo a už konečně čtu Harryho Pottera! Jsem se k tomu dřív nemohla nějak dokopat, takže jsem teprve asi v polovině druhýho dílu.. No, někde se začít musí:D.
Jdu si číst, tak se mějte, Wee. ^^